future––edu:
budoucnost
vzdělávání
v digitální době

14.9.2022
od 9:00
Opero Praha

Sledujte ONLINE

Watch ONLINE

Záznam minulého ročníku

home

O konferenci

Jsme svědky velkého posunu na cestě k předpokládané technologické evoluci. Dva velcí tech giganti, Facebook a Microsoft, zahájily své manévry zaměřené na vedoucí pozice v metaverzu. Tento běh téměř jistě přetvoří naši budoucnost. Jak změní podobu školství? Tato otázka je stěžejní ve studii provedené akademickým badatelem Johnem Moravecem, která přinese detailní scénáře o budoucnosti vzdělávání formovaného technologiemi.

Konference navazuje na zkušenosti prvního ročníku a kombinuje hlavní řečníky s panelovými debatami, kde lokální i zahraniční představitelé vzdělávání diskutují hlavní téma v různými vrstvách problematiky. Cílem je oslovit s tématem nejen širokou odbornou veřejnost, ale i jednotlivé stakeholdery a politiky a přispět k lepšímu porozumění rychle se měnícího ekosystému vzdělávání v České republice.

o konferenci

program

Program
Celým dnem vás bude provázet Michael Rozsypal (moderátor DVTV) a Bob Kartous.

9:00–9:15

ZAHÁJENÍ KONFERENCE

–––––––––––

9:15–9:40

KEYNOTE SPEECH

John Moravec

(nezávislý konzultant a futurista (USA)

John Moravec, prezentace původní studie připravené pro konferenci FutureEdu 2022, která shrne poznání vybraných profesionálů a poslouží jako základní kámen k tvorbě prognózy o budoucnosti vzdělávání a dalším debatám v rámci jednotlivých bloků.

–––––––––––

9:40–10:00

Jak to vidí učitelé: Výsledky průzkumu mezi učiteli, realizovaného pro konferenci FutureEdu 2022

Prezentují:

Ondřej Sedloň (Bakaláři)

Ondřej Neumajer (NPI)

Bob Kartous (PII)

–––––––––––

10:00–11:00

I. BLOK

FUTURE EDU A SCÉNÁŘE VÝVOJE VE VĚKU DEFINOVANÉ ZMĚNOU

Studie o vlivu technologií na vzdělávání a společenský rozvoj přinese řadu důležitých námětů k diskusi. Budeme diskutovat příležitosti, které zároveň v týchž momentech představují rizika, jako je například dostupnost jakéhokoliv obsahu, dokonce i ve strukturované podobě (díky AI) a možný rozpad vzdělávací struktury jako záruky reprodukce sociální koheze vlivem individualizace vzdělávání. Blok bude vycházet ze scénáře studie, která bude rozebraná a oponovaná panelisty.

Hosté panelu:

Claire Boonstra (Operation Education)

Alexis Katakalidis (Učitel naživo)
Bořivoj Brdička (Spomocník)

John Moravec (Education Futures)

David Lawlor (Prague British International School)

Moderátor panelu:

Bob Kartous

–––––––––––

11:00–11:20

PŘESTÁVKA

–––––––––––

11:20–11:50

KEYNOTE SPEECH a ROZHOVOR

Hosté:

Li Andersson (finská ministryně pro vzdělávání (FIN))

Mr. Aleksi Kalenius (Senior Ministerial Adviser in the Ministry of Education and Culture(FIN))

–––––––––––

11:50–12:45

II. BLOK

JAK BY SE MĚLI UČITELÉ A RODIČE PŘIPRAVIT JAKO PRŮVODCI DĚTÍ DO SVĚTA PLNÉHO TECHNOLOGIÍ?

Privátní zájem společnosti Meta pojmenoval naši budoucnost metaverzem. Je
symptomatické, že vysoce personalizovaný svět, jenž se odehrává v propojení fyzického a virtuálního, umožní vnímat tendenci k dalšímu prolínání prostřednictvím jiných pojmenování. Každopádně tendence je jasná, a lze z ní odvozovat určité nároky, které na budoucí, ale i současné generace klade. Abychom jako rodiče uspěli, musíme se nutně v této proměnlivosti sbližujících se dimenzí orientovat. Jak to zajistit? Jak zajistit, aby učitel či rodič dokázal dětem, žákům a studentům poskytnout to, co očekávají, tedy vhled do jejich vlastní budoucnosti?

Hosté panelu:

Martin Úlovec (Kabinet ministra školství)

Radka Kůřilová (ReplugMe)

Libor Klubal (OSU)

Marvan Shamma (Flowberry)

Ondřej Neumajer (NPI)

Moderátor panelu:

Bob Kartous

–––––––––––

12:45–13:30

PŘESTÁVKA

–––––––––––

13:30–14:00

KEYNOTE SPEECH

Gonzalo Frasca

(herní designér a akademický výzkumník (Uruguay)

–––––––––––

14:00–15:00

III. BLOK

JAKÉ JSOU SKRYTÉ HROZBY TECHNOLOGICKÉHO NÁRŮSTU

PRO VZDĚLÁVÁNÍ?

Mnoho rodičů a učitelů si neumí poradit s vlivem technologií na výchovu a vzdělávání. Technologická disrupce je pro ně příliš rychlá, její dopady není jednoduché vyhodnocovat, hranice mezi prospěšným a škodlivým je rozostřená. Nízká vlastní orientace rodičů a učitelů navozuje dojem obav a ochromuje, místo hledání řešení. Přitom technologický vývoj nestojí a příští generace dětí už se opět probere z prvotních let dětství do úplně jiného světa. Co jsou největší hrozby a čeho se skutečně obávat? Jaká řešení přinášet?

Hosté panelu:

Daniel Franc (ex-Google)

Marie Heřmanová (Sociologický ústav AV ČR)
Anežka Müller (Česko.Digital)

Moderátor panelu:

Bob Kartous

–––––––––––

15:00–15:20

PŘESTÁVKA

–––––––––––

15:20–15:30

KEYNOTE SPEECH

Robert Hawkins

Technological disruption in education:

Blockchain and community of practice

–––––––––––

15:30–15:50

KEYNOTE SPEECH

Vize 2030 Michael Šebek

Michael Šebek (ČVUT)

–––––––––––

15:50–16:50

IV. BLOK

VIZE 2030: JAK TECHNOLOGIE PROMĚNÍ BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ?

Vize jsou od toho, aby vzali v potaz rizika a přetvořili je ve výzvy. Jaká je vize vzdělávání 2030, pokud vezmeme v potaz, že technologie a kolaterální dopady jejich působení na společnost mají svá viditelná úskalí a nepochybně přinesou další? Jak si, jako společnosti hrdé na vlastní technologický pokrok, poradíme s rostoucí obavou, že nás technologie začínají ovládat, místo aby nám sloužily? Jak chceme dosáhnout toho, aby udržitelná a prosperitu umožňující bilance pozitiv a negativ přetrvala i v okamžiku, kdy pomyslnou moc nad dalším směřováním světa postupně přebere další generace, kterou v současnosti nacházíme ve školách?

Hosté panelu:

Michael Šebek (ČVUT)

Dana Petrova (Nadace České Spořitelny)

Martin Orgoník (T-Mobile)

Luboš Malý (Red Button Edu)

Sara Polak (FIT CVUT)

Moderátor panelu:

Bob Kartous

–––––––––––

16:50–17:05

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

řečníci

Řečníci

V čem spatřuji největší příležitosti a hrozby technologií v oblasti školství?

Keynotes

Li Andersson (ministryně školství a kultury (FIN))

Budoucí úspěch, prosperita a blahobyt všech zemí a společností závisí na jejich schopnosti vytvářet udržitelný růst. Ze všech potenciálních zdrojů je pro jeho dosažení nejdůležitější lidský kapitál – naše dovednosti a kompetence.

Gonzalo Frasca, PhD. (Lead of Storm. R&D - Kahoot!/DragonBox)

Bude EdTech upřednostňovat mocné, aby podpořil institucionální status quo, nebo spíše umožní studentům vybudovat si vlastní zkušenosti?

Aleksi Kalenius (hlavní ministerský poradce na ministerstvu školství a kultury (FIN))

Technologie má potenciál proniknout do všech aspektů vzdělávání, ale tento potenciál všudypřítomnosti zpochybňuje naši schopnost chránit soukromí a využívat technologie ke vzdělávání, nikoli naopak.

John Moravec, Ph.D. (Education Futures)

Rozmanitost převratných technologií s potenciálem ovlivnit vzdělávání je velká, ale mnohé sdílejí společný řetězec průřezových aspektů, které nás nutí přehodnotit etické souvislosti, udržitelnost, bezpečnost a politické otázky týkající se jejich dopadu na mladé lidi.

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (ČVUT)

Technologie mění vše tak rychle a zásadně, že dnes vůbec netušíme, v jakém světě budou naše děti žít. Abychom je na zcela neznámou budoucnost připravili, musíme je vzdělávat jinak než dřív. Ale v tom nám právě technologie mohou pomoci.

Řečníci

Claire Boonstra (Founder of Operation Education)

Vytvořili jsme systém, ve kterém se vzdělávání nesmí „pokazit“ a kde je výsledek zaručen. Ale nejsme stroje. Jsme živí tvorové. Musíme zajistit, aby technologie sloužila živým tvorům a ne naopak.

Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D. (dlouholetý kurátor vzdělávacích technologií)

Technologie působí jako zesilovač. Umocňují vše, co člověk dělá. Ukazují tak mnohem viditelněji, jací opravdu jsme. Je v naší moci, aby v globálním měřítku přínos převažoval. Dokážeme to?

Daniel Franc (MSA, ex Google, konzultant komunitní spolupráce a vzdělávání)

Vše kolem technologií je stejně o lidech. Nepoužíváme technologie tam, kde by stačilo být úplně unplugged? Nebo naopak, není prostor k zapojení technologií tam, kde by nás to naopak učinilo více lidmi? Jak nesklouznout k přílišnému strachu nebo přílišnému nadšení?

Mgr. Marie Heřmanová Ph.D (Sociologický ústav Akademie věd ČR)

V oblasti školství nejspíš platí to, co ve zbytku na společnosti – technologie a internet poskytují příležitost mnoho věci zjednodušit, zrychlit a zefektivnit. Ale hrozba tkví v tom samém – že si to zjednodušíme příliš a přijdeme o kreativní lidský chaos, který technologie nahradit nemůže.

Alexis Katakalidis MSc. (Učitel naživo, Gymnázium Jana Nerudy)

Domnívám se v souladu s myšlenkami Daisy Christodoulou, že abychom používali technologie účelně, je nutno vzít v potaz znalosti z kognitivních věd o tom, jak funguje učení. Tím míním např. jak souvisí pozornost s krátkodobou a dlouhodobou pamětí, co je kognitivní zátěž učiva apod.

Mgr. Libor Klubal, Ph.D. (Ostravská univerzita)

Existuje něco jako digitální didaktika? Je možné učitelskou profesi zcela nahradit technologiemi? Výzvou je najít novou roli učitele v digitálním světě a využít technologický pokrok k opravdu efektivního vzdělávání.

doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., (Centrum PRVoK, E-Bezpečí, PdF UP)

Při používání moderních technologií ve vzdělávání je třeba vždy myslet na to, že jsou především prostředkem, nikoliv cílem vzdělávání. Jejich aktivní využití ve výuce totiž nemusí být vždy efektivní a smysluplné a může mít zcela opačný efekt. Samozřejmostí by pak mělo být jejich bezpečné využívání.

Mgr. Radka Kůřilová (Replug me)

Když budou technologie promyšlenou a uvědomělou součástí výuky a diskusí ve škole, budoucí generace dospělých je pak dokáží zdravěji používat a nebude z nich mezigenerační zdroj konfliktu. Nejdříve ovšem musí učitelé a vedení školy vědět, jak a proč technologie zapojit.

David Lawlor (Prague British International School)

Technologie nabízí studentům příležitost přizpůsobit si své vzdělávací zkušenosti prostřednictvím organického zkoumání znalostí a vytvořit tak nové porozumění. Technologie však představuje výzvu zajistit, aby interakce při učení nepodceňovaly bohaté a rozmanité zkušenosti, které přináší osobní zapojení.

Luboš Malý (Red Button Edu)

Díky technologiím je vzdělávání ve všech fázích života lidštější, personalizovanější, svobodnější a rozšiřuje schopnosti každého z nás i celé globální komunity. Jak ale zajistit rovný přístup napříč společností? Lze ještě držet princip veřejného vlastnictví dat a infrastruktury?

Mgr. Anežka Müller (Česko.Digital)

Větší začlenění technologií do výuky by mělo umožnit lepší přípravu na život ve světě protkaném technologiemi, na to, jak je využívat efektivně a bezpečně. Rizikem je však možné zvětšování digitální propasti a nedostatečné digitální kompetence u části pedagogů i rodičů.

PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. (NPI, Učitel naživo)

Technologie otevírají nové způsoby učení a vytváření světa kolem nás, pro mladou generaci jsou přirozeným nástrojem vzdělávání – to je pro školy velká výzva.
Kam nás vede, když lidé nerozumějí algoritmům sociálních sítí, a přitom se jimi nechávají ovlivňovat, již víme z hlasování v případě brexitu nebo prezidentských voleb v USA. Ve školských aplikacích se umělá inteligence postupně bude zabydlovat a slepá důvěra v ní by mohla mít obdobně alarmující dopady.

JUDr. Martin Orgoník, (Ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile)

Žijeme v digitální době a také školy na to musí reagovat. Příležitost vidím ve skutečně kvalitní infrastruktuře, která umožní nejen hybridní vzdělávání, ale také nové přístupy a postupy ze strany škol a učitelů. Ruku v ruce s tím ale musí jít posilování digitální gramotnosti.

Dana Petrova (předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny)

Technologie přináší nekonečné příležitosti pro vizualizaci, lepší pochopení a „prožití“ obsahu vzdělávání, který jinak zůstává jen na stránkách učebnic. Umožňují studentům i učitelům cestovat v prostoru a čase. Vytváří tak nový vzdělávací svět, ve kterém mohou studenti najít sami sebe, nebo se naopak úplně ztratit.

Sara Polak (Výzkumnice na FIT CVUT)

Největší příležitost ve využití technologií v rámci vzdělávání je za mě decentralizace a následně ‘demokratizace’ přístupu k informacím. Zároveň mi přijde důležité maximální propojení akademické a praktické sféry, aby se student (ať už jakéhokoli věku) mohl naučit jak své nové znalosti umět využít v praxi. Největší problém pak nevidím v technologiích ale spíše jak se tento nový sociální fenomén přijme společnosti a zaměstnavateli.

MUDr. Peter Pöthe (Dětský psychoterapeut a psychiatr)

Největší příležitost nových technologií ve školství spatřuji ve flexibilitě vzdělání, kterou v budoucnu bude lidstvo nejvíce potřebovat.
Riziko vidím v ochuzeni lidských vztahů a převzetí moci nad rozhodováním počítačovými algoritmy.

Ing. Ondřej Sedloň, MBA (Bakaláři)

Technologie boří do této doby přirozené bariéry získávání informací jako je fyzický prostor nebo jazyk. Směřujeme k bezprecedentnímu rozšíření možností výběru o čem, jak a od koho se budeme vzdělávat. To je bezpochyby obrovská příležitost, ale bez zapojení kritického rozumu také značná hrozba.

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (ČVUT)

MSc. Marv Shamma, M.A. - (Flow International Schools)

Technologie ve vzdělávání vnímám podobně jako když jsme vynalezli “tisk”. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a nové možnosti v předávání informací. Technologie jako je internet, 5G, VR a jiné nejsou nic jiného než obrovské možnosti v rozšíření, uchování a předávání informací, což samo o sobě znamená obrovský posun ve způsobech jak děti vychovávat či vzdělávat.

Mgr. Martin Úlovec (Kabinet ministra školství, digitální vzdělávání)

Díky digitalizaci je možné zefektivnit a lépe individualizovat výuku, na druhou stranu je pro nás všechny výzvou tzv. digitální rovnováha, tedy abychom digitální technologie skutečně používali tak, aby nám pomohly a nezatěžovaly nás. Věřím, že zavedení nové digitální klíčové kompetence a nového obsahu Informatiky do RVP tomu napomůže.

Moderátoři

Michael Rozsypal (moderátor DVTV)

Největší příležitosti vidím v samotném používání moderních technologií - počítačů, mobilů, AI... Aby pomohly studentům hledat a třídit informace, aby se nemuseli tolik biflovat a učit nazpět. A jak to už tak bývá, příležitost bývá současně i největší hrozbou. Zvládneme to vybalancovat?

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. (Pražský inovační institut)

Největší příležitost technologií spočívá prokazatelně ve způsobu, jak zpřístupnit poznání a komunikaci. Největšími hrozbami jsou technologická závislost a zvyšování sociální a ekonomické nerovnosti prostřednictvím digitální (ne)gramotnosti.